Byl to snad osud?

15. dubna 2012 v 21:20 | Leňulí |  Vytvořeno v návalu inspirace
"Bylo by snazší, kdybych měl na klíčích mobil. Zavoval bych jim a hned bych věděl, kde se schovávají. Takhle je do rána nenajdu." Vztekal se, zabraný do hledání. Už dávno měl být pryč, jenže jako vždy nechal vše na poslední chvíli, díky čemuž teď nic nestíhal. Nejradši by se na to vykašlal, nechtěl tam jít, ale musel. Donutila ho, teda jak ona tomu říkala, měla velice přesvědčivé argumenty. On by to spíš nazval tak, že umí využívat svých ženských zbraní, a co pak proti ní zmůže.


Konečně ale našel klíče a mohl vyrazit. Miloval řízení, obzvlášť v noci, bylo v tom něco tak nádherně uklidňujícího, když jemně předoucí motor poháněl auto klouzavým tempem vpřed po dokonale hladkém asfaltu, a kolem nikdo nebyl. Jen on a jeho plechový miláček. Noc byla krásně jasná, měsíc zářil v úplňku na obloze poseté stovkami hvězd, dokonale romantická podívaná. Nemohl si pomoct a na chvíli ze rozhlédl krajinou, byl to skvostný pohled. Kvetoucí stromy a keře zářily jasnou temnotou a vše bylo jak vystřižené z filmu. Píchlo ho mírně u srdce, když zalitoval, že s sebou nemá svého milovaného přítele, svoji zrcadlovku. Nedávno se začal zajímat o fotky nočních krajin a tohle byly perfektní podmínky pro vytvoření několika dalších kousků.
V zamyšlení se vrátil očima zpět na silnici, vyjekl zděšením a okamžitě dupl na brzdu, ale bylo pozdě. Tělo po střetu s plechem odlétlo dobrých pět deset metrů a s přidušeným nárazem dopadlo ke krajnici. Byl v šoku, ale i přesto rozklepanými prsty otevřel dveře a vyšel vstříc sraženému. Při té krátké, sotva pár kroků dlouhé, cestě usilovně přemýšlel, proč tam ta osoba stála, uprostřed silnice, s náručí dokořán, jak kdyby čekala od auta spíš jemné obětí, než tvrdý náraz, jak kdyby čekala zázrak, rozhřešení, vysvobození...
Přidal do kroku a sklonil se nad bezvládné tělo sotva čtrnáctileté dívenky. V rychlosti shlédnul zranění a se zručností profesionála se snažil nahmatat puls, přičemž už měl u ucha telefon s vytočeným číslem záchranné služby. Ale bylo pozdě, tep byl nehmatný, byla mrtvá...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bumblebee bumblebee | Web | 23. ledna 2013 v 11:38 | Reagovat

zaujala mě část kdy píšeš, že tam stála s náručí dokořán, jakoby očekávala spíš obětí - to je nejhezčí část :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama