Škola života

25. března 2010 v 22:21 | Leňulí |  Vytvořeno v návalu inspirace
Druhý název, který mě k tomu napadl byl něco ve stylu: Ne zrovna happy end.
Chtěla bych jen říct jednu (trochu delší) věc. Jako vždy... =)
Díky Lucerně jsem se zkusila zamyslet nad tím, že by si někdo podle mých povídek mohl myslet, jakými depresemi to trpím.
Blbost. Žádná deprese není. Jsem normální, šťástná. Nic moc mi nechybí.
Pokusila jsem se napsat něco, co by happy end alespoň naznačilo, ale když jsem si to po vytvoření přečetla, zjistila jsem, že to k happy endu moc blízko nemá... Mno už nebudu vykecávat, tady to je.

Škola života

"Celej pitomej život mi tvrdili: "Uč se a budeš se mít dobře."
Kecy o ničem a kničemu. Před deseti lety jsem jim to ještě věřila. Teď už ne. Vim, jak to vživotě chodí. Na co si nevyděláš, to nemáš. Jednoduchá životní filozofie, nemyslíte?
Je to asi dva roky zpět, co jsem vychodila gympl. Maturita s absolutním prospěchem, samozřejmě. Jak se po mě chtělo a očekávalo.
Měla jsem velký plány. Chtěla jsem být někdo. Paní právnička. To už přece někdo je, no ne?
Přímačky jsem měla na háku. Byla jsem mezi deseti nejlepšíma. Okamžitě mě vzali.
Tohle všechno bylo "podle plánu". Mamka na mě byla konečně hrdá a otec se smiloval a pro jednou mi dovolil jít na metrow. Metrow je jeden klub nedaleko od mýho města. Mladí lidi se tam scházeli zapařit. Vždycky jsem chtěla patřit mezi ně a konečně jsem to jednou měla dovolený. Při první příležitosti jsme s kámoškou vyrazily. Všechno bylo v pohodě, dokud si mě nezačal všímat jeden kluk.
Asi po dvou společných tancích mě pozval na drink, vodku, myslím. A potom na dalších deset. Prostě po pár skleničkách už si na nic nevzpomínám. Jen na to strašný ráno. Ráno, kdy jsem to všechno zjistila. To, že mám AIDS.
Bylo to strašný. Probudila jsem se kdesi, fakt už nevim kde, nahá, v cizí posteli. Pocit to byl šílený. Horší ale bylo, co jsem hned po probuzení viděla. Na stěně, která byla naproti posteli byto v rámu jako obraz napsáno těchto pár slov, která mi změnila život.
"Promiň mi minulou noc. Mám AIDS. Vítej v klubu."
A proto jsem teď tady…"
Podívala jsem se na pochrupujícího seniora vedle mě. Nenápadně jsem ho žduchla, takže se opět probral k životu.
"C-c-c-co? Jo, dobrý."
Absolutně neví, o co jde. To je fuk.
"Šarmátová," ozvala se sestřička.
"Už jdu."
Šla jsem na testy. Už ani nevím jaké, ale teď, když jsem byla nemocná, pořád do mě něco píchali. Už jsem si připadala jako jehelníček.
Asi po půl hodině dalších odběrů a píchání mě konečně pustili.
Vylezla jsem ven ze dveří a uviděla ho. Něco tak dokonalého a krásného jste nikdy neviděli. Stál tam s vlasy rebelsky rozcuchanými do všech stran, volnou mikinou, která mu tak slušela a tím svým okouzlujícím pohledem. A čekal jen na mě.
Jedno pozitivum na té škole života, kterou jsem prolezla, poznamenaná virem HIV, přece jen je. Poznala jsem jeho. Mého Radima, který mi ukázal život za nemocí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucerna Lucerna | Web | 26. března 2010 v 10:57 | Reagovat

pekne no:) mozno keby ten konec trochu rozpises, ze se snim zoznamila a dal jej dalsiu chut dozivota, tak aj vyvodis vydinu stastneho pribehu :-D
ale pravdu povedat pacia sa mi tvoje poviedky a tesim sa na dalsiu, milujem prekvapive konce :D

2 welee welee | Web | 26. března 2010 v 14:15 | Reagovat

Ahoj, přečetla jsem to jedním dechem.
Moje dcera chodila na gympl s žábou, která se přesně takhle nějak nakazila. Bylo to její první milování..

Jinak díky za koment, ani já nepouštěla dceru, když byla malá samotnou na krok.

3 *katarina* *katarina* | Web | 26. března 2010 v 14:16 | Reagovat

Já jsme taky závislák na čkoládě zrovna jsem snědla samacleu milku :D

4 Ryuk Ryuk | Web | 26. března 2010 v 19:38 | Reagovat

ahojjj na mojom blogu je nova cast pribehu :-D

5 Tomáš Tomáš | Web | 26. března 2010 v 20:21 | Reagovat

Moc dobré.Nezkoušela si někam své povídky poslat?Věřím,že máš šanci,aby je nějaký časopis vydal.

6 Tomáš Tomáš | Web | 26. března 2010 v 23:06 | Reagovat

No já tenhle případ neberu jako moc průkazný.Je to moc dokonalé.I když,co já vím.Spíš bych se přikláněl k tomu,že je to nějaké vojenské letadlo.Nějaký prototyp.

7 Katarin Katarin | Web | 27. března 2010 v 13:14 | Reagovat

Asi tu s velkými oríšky :) Tu si kupuji nejčastěji..a ty ?

8 Katarin Katarin | Web | 27. března 2010 v 14:32 | Reagovat

Bilou ? Ta je taky dobrá

9 umber-enemy umber-enemy | Web | 27. března 2010 v 17:35 | Reagovat

děkuji za pochvalu designu z createdbyumber.blog.cz, ale to byl pouze zkušební blog:)

10 Ryuk Ryuk | Web | 28. března 2010 v 11:43 | Reagovat

ahooj na mojom blogu je music day budem rad ked prides :-D

11 Radka Radka | Web | 28. března 2010 v 13:17 | Reagovat

Hezkej bloček. :-)

12 Pimi Pimi | Web | 28. března 2010 v 14:46 | Reagovat

Je to  úžasnej příběh. Jo a prosím, jestli by jsi ohodnotila první článek u mě na blogu- Díky - moc :-)

13 Labanda © Labanda © | Web | 2. dubna 2010 v 22:31 | Reagovat

:-D  :-D taky píšu obsáhlé věci ;-)  :-D  :-D to asík my ženský máme trochem v krvi ;-)

14 Ví, Ví, | Web | 27. prosince 2010 v 2:33 | Reagovat

ó bože... škola ja ten nejspřísnější kantor jakého znám...,ale opět se Ti to povedlo skvěle napsat!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama