Jen chvilku pro sebe mít

8. května 2017 v 20:05 | Lenka |  Výstřely do tmy
Jen chvilku pro sebe chtěli jsme mít,
chvilku, kdy pro nás čas přestane být.

Tu chvíli vzácnou, malou,
jaké jen těžko se kradou.
 

Oči jako pomněnky

6. dubna 2017 v 20:42 | lenka |  Vytvořeno v návalu inspirace
Každé ráno vstanu s myšlenkou, co mě asi čeká. Nedá se říct, že bych žil nějak neobvyklý nebo zajímavý život. Je to spíš obyčejný život jednoho chudého zelináře. A ani to vlastně není stoprocentní pravda. Být zelinářem zrovna tady není nijak lehké, vezmeme-li v potaz ta neustálá vedra a sucha, která tu panují. Ale na uživení mojí malé rodiny to zatím vždy stačilo.
Tehdy, kdy jsem se světem protloukal ještě sám, jsem se živil všelijak. Nerad na to vzpomínám, ale je to taky kousek mojí historie, kterou si ponesu už napořád. A kdybych náhodou někdy zapomněl, je tu horda úředníků, která mi to mileráda připomene, a taky těch pár tetování, co mi udělali, když jsem seděl.

Byl to snad osud?

15. dubna 2012 v 21:20 | Leňulí |  Vytvořeno v návalu inspirace
"Bylo by snazší, kdybych měl na klíčích mobil. Zavoval bych jim a hned bych věděl, kde se schovávají. Takhle je do rána nenajdu." Vztekal se, zabraný do hledání. Už dávno měl být pryč, jenže jako vždy nechal vše na poslední chvíli, díky čemuž teď nic nestíhal. Nejradši by se na to vykašlal, nechtěl tam jít, ale musel. Donutila ho, teda jak ona tomu říkala, měla velice přesvědčivé argumenty. On by to spíš nazval tak, že umí využívat svých ženských zbraní, a co pak proti ní zmůže.

Kam dál

Reklama